wz
 
 
 
Dzieje Zaolzia   Historie Těšínského Slezska
Zachodnia część Księstwa Cieszyńskiego
Západní částTěšínského knížectví
Zde ve Stonavě jsou hroby polských vojáků 12. vadovického Pluku pěchoty, kteří byli v zajeti a zavražděni československými legionáři pod vedením pplk. Josefa Šnejdárka a rozkaz k agresi dal 1. československý prezident "osvoboditel" T.G.Masaryk.
V neděli 26.1.2014 se konaly výroční slavnosti na počest obětí válečného konfliktu z ledna 1919. V těchto dnech si přípomínáme právě 95 let od česko-polského hraničního konfliktu na Těšínském Slezsku. Ve Stonavě bylo zavražděno českými vojsky 20 polských vojáků 12. vadovického Pluku pěchoty.
Do Stonavy dorazily delegace z Varšavy v čele s ministrem polské vlády Janem Stanisławem Ciechanowským, ředitelem Úřadu pro válečné veterány a osoby válkou postižené. Přítomná byla také generální konzulka PR v Ostravě Anna Olszewska, zástupci Kongresu Polaků v ČR, HV PZKO, Skupiny polských válečných veteránů, sdružení Katyňská rodina, politického hnutí COEXISTENTIA a jiných organizací a institucí.

Slavnosti byly zahájeny mši svatou v farním kostele svaté Maři Magdalény v intenci obětí hraničního konfliktu, a také 66 občanů Stonavy, kteří zahynuli v první světové válce. V letošním roce si přípomínáme právě sté výročí této války. Bohoslužba měla ekumenický charakter, kázání pronesl emeritní biskup Slezské evangelické církve A.V. kn. Vladislav Volný a liturgií vedl farář katolické farnosti kn. Roland Manowski. Oba zdůraznili potřebu usmíření, tolerance, úcty k názorům zástupců jiných národů či vyznání, což dává jistotu, že se nebudou opakovat události před 95 lety. V rámci bohoslužby vystoupil smíšený sbor „Hejnał-Echo” z Karviné. Po bohoslužbě delegace položily květiny k pomníku stonavských obětí první světové války a u hrobu kněze Franciszka Krzystka, který se postaral o pohřbení polských vojáků zavražděných v 1919 roce, a také o dokumentaci tohoto barbarského činu. U hrobu a pamětní tabuli polských vojáků se konala hlavní část vzpomínkových slavností. Na ní navázal seminář v Domě PZKO ve Stonavě.

Setkání v Domě PZKO ve Stonavě zahájilo vystoupení sboru MK PZKO Stonawa. Na programu semináře byla premiéra filmu Otylie Toboła a Jiřího Brzóski „Sto let později”, který ukázoval události z 1919 roku v konfrontaci s dnešní situací Poláků v České republice. Na základě třígenerační rodiny Orszuliků ze Stonavy můžeme vidět jak chápou vlastenectví Poláci na Zaolzí. Historik Krzysztof Nieścior z Muzea 4. Pluku podhalanských střelců předal k rukám ministra Ciechanowského seznam míst pohřbu polských vojáků a milicionářů, kteří zahynuli v bojích o Těšínské Slezsko před 95 lety. V oficiálním seznamu vojenských hrobů tyto nejsou, bohužel, zahrnuty. Ve svém referátu připomněl, že české oddíly pod velením Josefa Šnejdárka porušily smlouvu o dočasné hranici z listopada 1918 roku a 23. ledna 1919 zabraly Těšínské Slezsko, které vojensky bylo v tomto období prakticky bezbranné. Postavilo se jim vojsko Franciszka Latinika a dobrovolníci. Konflikt byl ukončen příměřím, následně hranice byla vytyčena na Olze. Dodnes se podařilo určit jména více jak 200 vojáků Polského vojska, kteří padli v tomto konfliktu. Hrob ve Stonavě je pouze jedním z několika hromadných pohřebišť.

Hosté se mohli podrobněji seznámit s historií konfliktu a s dějinami stonavského hrobu prostřednictvím výstavy, kterou připravil Mgr. Marian Steffek z Dokumentačního střediska Kongresu Poláků v České republice. Stefania Piszczek ze Stonavy připomněla charakteristiky již nežijících lidí, kteří se v minulosti zasloužili o to, aby památka na polské vojáky se zachovala.
Pořadateli akce, která se konala pod záštitou Anny Olszewské, generální konzulky PR v Ostravě byly Místní skupina PZKO ve Stonavě, Sekce regionálních dějin Hlavního výboru PZKO, Skupina polských válečných veteránů v ČR, Polská národní sekce politického hnutí COEXISTENTIA a obecně prospěšná společnost Koexistencia o.p.s.




Hrob ve Stonavě 20 polských zavražděných vojáků dne 26.1.1919 pplk. Josefem Šnejdárkem