wz
 
 
 
Dzieje Zaolzia   Historie Těšínského Slezska
Zachodnia część Księstwa Cieszyńskiego
Západní částTěšínského knížectví
Klaus krotí vášně. Ničení polských cedulí pokračuje

Ulice u nádraží v Českém Těšíně je označena dvojjazyčně Nádražní - Dworcowa. V restauraci na prvním peroně popíjí kávu redaktor Jacek Sikora z Głosu Ludu, jediných novin pro Poláky v Česku. Na Těšínsku se k polské národnosti hlásí 38 tisíc lidí.

"Připadá mi, že se píše rok 1937, a ne počátek 21. století," stěžuje si žurnalista a ukazuje fotografii, kterou pořídil; polský nápis Bystrzyca na nádraží v nedaleké Bystřici je rozmlácen kameny. V Českém Těšíně už bylo zničeno na třicet polských označení ulic, v regionu jsou systematicky zamalovávány názvy obcí na dopravních značkách při vjezdu do nich.

Naposledy se na Těšínsku podobné projevy nacionalismu objevovaly v letech 1918-1920 při česko-polské hraniční válce a znovu ve třicátých letech. "Nejlépe spolu žili Češi a Poláci za komunismu, kdy jsme měli společného nepřítele v totalitě," uvažuje Sikora. "Teď opět zvedá hlavu hydra nacionalismu."

Zatím bez odvety

Poláci zatím české provokace ignorují, na oplátku nezničili jedinou ceduli v češtině. "Teď se zamalovávají nápisy, ale co když se začnou házet kameny?" obává se známý divadelní režisér Radovan Lipus, český rodák z Bystřice, který české Slezsko léta prezentoval jako vzor vyspělé multikulturnosti.



Převzato z Týden.cz, původní zpráva 01.02.2010


Ničení polských nápisů na Těšínsku pokračuje. Varující projevy českého nacionalismu přijíždí do oblasti monitorovat i prezident. Hlavním impulsem k cestě bylo jeho nedávné setkání s polským prezidentem Kaczyńskim, který ničení polských nápisů ostře odsoudil.