Zaolzie

Vážená paní 2010
PhDr. Miroslava Kopicová
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 7
118 12 Praha 1

Vážená paní ministryně!

Děkuji za Vaši odpověď. Je mi to moc líto, ale pravděpodobně došlo k nedorozumění. Jednou věcí je, že projekt je zaštítěn českými významnými historiky, druhou ovšem je, že jste poskytli dotaci Kongresu Poláků v ČR, kteří tyto přednášky provádějí. Doslova mi ve své odpovědi píšete: "Byl podpořen mimo jiné i proto, že personálně byl zabezpečen Józefem Szymeczkem, statutárním zástupcem Kongresu Poláků, profesionálním historikem, který působí deset let na Pedagogocké fakultě v Ostravě." Nedostal jsem ovšem odpověď na to, zda někdo z Vašeho ministerstva alespoň jednu přednášku pana Jósefa Szymeczka vyslechl? Znáte složení jeho lektorského sboru Kongresu Poláků v ČR, který své pojetí historie přednáší na českých základních a středních školách?

Paní ministryně,
mohu Vám doložit na faktech, že pan Józef Szymeczek vykládá historii poněkud odlišně od osnov, které jsou platné na českých školách. Sám jsem se zúčastnil a vyslechl několik jeho přednášek a mám dokonce některé jeho názory natočeny na magnetofonovém pásku. Je to ostudné, co vykládá a hlavně to narušuje vzájemné vztahy našich národů. Vím, že je profesionálním historikem, jen mě udivuje, že své názory již deset let předkládá studentům Pedagogické fakulty v Ostravě. Možná jsem to měl napsat ve svém prvním dopise, ale předpokládal jsem, že Vaši podřízení pracovníci tuto problematiku znají. Národnostní poměry na Těšínsku se totiž nezhoršují teprve v poslední době a nezhoršují se pouze kvůli zavádění dvojjazyčnosti. Pozvolna se začaly zhoršovat od začátku devadesátých let. Příčinu vidím ve stupňování požadavků představitelů etnických Poláků na další zvýhodnění polské menšiny, v prosazování uměle vytvořené autochtonnosti Poláků, dokazování, že Těšínsko je původně etnicky polské území, tvrzení, že kdo není Polák je naplavenina nebo renegát (škobrtok), v opakované snaze změnit název města Český Těšín vypuštěním označení Český (naposledy byl tento požadavek projednáván zastupitelstvem Č.T. v r. 2007), změnit název řeky Olše na Olza, opakovaně uveřejňované nároky na navrácení předválečných polských majetků, atd. V posledním období význačných výročí, vzniku Československé republiky, rozdělení Těšínska, Mnichovské dohody a polské okupace Těšínska, je zpochybňovaná oprávněnost příslušnosti Těšínska k ČSR a nyní ČR (současnost je dokonce nazývána okupací). Na druhé straně polská okupace z roku 1938 - 39 je označována jako akt nápravy křivdy odtržení Těšínska od polské vlasti (Macierzy). Československo je označováno za agresora, který v r. 1919 přepadl etnicky polské Těšínsko. Jsou hanobení představitelé ČSR T. G. Masaryk, E. Beneš a další. A mohl bych pokračovat dále. Protičeskoslovenské a protičeské názory nejsou ojedinělé a nejsou z pokleslých blogů, ale z oficiálních tiskovin polské menšiny (Glos Ludu, Zwrot a jiné). Hlavně v posledním období se objevuje množství tiskovin, knih a akcí a to i v Polsku, kde se výše uvedené objevuje v podání až konfrontačním. A u nás? Netečnost.

Národnostní vztahy se začaly zhoršovat, když se vzniklý Kongres Poláků pod vedením jeho předsedy Józefa Szymeczka stal oficiálním představitelem polské menšiny v ČR. Kongres Poláků při svých významných finančních a materiálních možnostech, nyní navíc s výraznou podporou nového polského konzula Jerzyho Kronholda, prosazuje pro Těšínsko své, polské pojetí historie s původním autochtonním polským osídlením. Doktor J. Szymeczek (profesionální historik, vysokoškolský učitel na Ostravské univerzitě) zpochybňuje příslušnost Těšínského Slezska k zemím Koruny české - "když to bylo pouze léno" ("A mozna bylo pospekulowac, czy rzeczywiście szlo o ziemie Korony Czeskiej, czy tylko o jej leno."), o současnosti říká "že by ji (Poláci) mohli považovat za okupaci" (Zwrot 4/2009). Pan Szymeczek zásadně mluví o Zaolziu (novotvar z r. 1920, kterým nazývající část Těšínska "odtrženého od Polska" po rozdělení Těšínska) a o polských autochtonech obývajících Těšínsko, kde bylo před jeho rozdělením pouze několik procent Čechů. Argumentem jsou výsledky sčítání lidu v Rakousku-Uhersku před I. světovou válkou (poslední sčítání v r. 1910), kdy byla zjišťovaná obcovací řeč a ne národnost, kdy za polštinu byl určen polský jazyk a místní nářečí a za češtinu čeština, moravština a slovenština. Archaické těšínské nářečí (po našymu) Poláci, v rozporu se skutečností, označují za variantu polštiny na území s "polským jazykovým systémem". Je smutné, že i bývalý polský premiér Jerzy Buzek (narozený ve Smilovicích na Těšínsku) před zvolením do funkce předsedy evropského parlamentu, v rozhovoru pro Glos Ludu, kde se postavil za obranu sebeurčení Poláků na "Zaolziu", vyjádřil názor, že "Češi, kteří se přistěhovali na toto území, nemají pojem o jeho historii, že neznají historii, která říká, že v XIX. století na území Těšínského Slezska žilo přibližně 5 % Čechů, trochu více Němců a skoro 90 % Poláků, (...) že to vždy bylo polské území". ("Nie znajum historii, która mówi, że w XIX. wieku na Śląsku Cieszyńskim mieszkało nie więcej, jak 5 proc. Czechów, trochę więcej Niemców, a blisko 90 proc. mieszkańców nadolziańskich wsi i miast to byli rdzenni Polacy. Polacy, którzy mieszkali tu od pokoleń, od stuleci. Chociaż Polski nie było na tych terenach od 600 lat. ... to znaczy, ze byl to teren zawsze polski"). Co dodat?

Svérázný názor a výklad novodobé historie předvedl předseda KP dr. Szymeczek ve svém příspěvku v příloze "bezKresy" celostátního polského deníku Rzeczpospolita (http://www.rp.pl/temat/380471.html): "Václav Klaus je povinen se omluvit" ("Vaclav Klaus powinien przeprosić"). Tato příloha je věnována Těšínsku a měla by být posouzena jako celek, jako příspěvek objasňující "problém Těšínsko". Na takovéto úrovni prezentované názory polských nacionalistů jsou až příliš vážnou záležitostí. Pan Szymeczek, a podotýkám, že historik, v reakci na omluvu polského prezidenta Lecha Kaczyńského za okupaci Těšínska, která vyvolala silný odpor mezi polskými nacionalisty, říká, že "Václav Klaus je povinován mu odpovědět (pol. prezidentovi), že český útok v r. 1919 na Těšínské Slezsko v době, kdy Polsko bránilo Evropu před bolševiky, byl neméně zlý a neméně hříšný jako obsazení "Zaolzia" Polskem v r. 1938" ("Skoro jednak Lech Kaczyński pierwszy wyciągnął do Czechów rękę, to teraz na jego słowa powinien zareagować prezydent Czech. Vaclav Klaus winien mu odpowiedzieć, że czeski atak w 1919 roku na Śląsk Cieszyński, w czasie gdy Polska broniła Europy przed bolszewikami, był nie mniej zły i nie mniej grzeszny niż zajęcie przez Polskę Zaolzia w 1938."). V lednu r. 1919 (sedmidenní válka) si Polsko vojensky podrobovalo Západoukrajinskou lidovou republiku (vznikla po rozpadu Rakouska-Uherska), ve které bylo přibližně 15 % Poláků. V tomto případě Polsko etnický princip neuznávalo (i když skutečný). S bolševiky se střetli až po roce. U dr. Szymeczka, podle mého názoru, nejde o nepravdu z neznalosti, ale o účelovou lež. Lež o to vážnější, že byla určena pro čtenáře v celém Polsku. Poslední děj věcí na Těšínsku naznačuje, že "Těšínský problém" se polští nacionalisté snaží exportovat do Polska s očekáváním intervence polského státu ve svůj prospěch. Svědčí o tom i to, že se "diskriminaci Poláků na Zaolziu" věnují celostátní polské deníky, např. Gazeta Wyborcza, jedny z nejvlivnějších novin v Polsku, kde se nedávno psalo o českých neofašistech ničících polské nápisy. Paradoxem je, že v Polsku, kde je pro zavádění dvojjazyčných názvů obcí potřeba souhlasu 20 % obyvatel menšiny, mají při jejich realizaci daleko větší problémy, pro odpor obyvatel obcí, kterých se to týká, než u nás. Na semináři v Bystřici v lednu 2009 dokonce požadoval, aby se historie už konečně vykládala pravdivě, divil se, proč Češi uznávají Petra Bezruče, proč nesou ulice název toho "básníka", proč nepojmenujeme v Českém Těšíně, Třinci, Karviné a jinde názvy ulic podle "velikánů polské historie", proč v Českém Těšíně je nazvaná ulice Pražská a tak dál, a tak dál. V Českém Těšíně má být postaven pomník TGM. Pomník z první republiky byl rozbit Poláky na samém počátku polské okupace Těšínska. Reakcí na snahu jeho náhrady je protest představitelů "Zaolzianských" Poláků. Podle předsedy KP J. Szymeczka "nejde pouze o uctění památky Masaryka, ale spíše o pozlobení Poláků". Pan J.Szymeczek zašel ještě dále, když dne 3. února letošního roku v týdeníku Hutník (je přiložen) považuje odhalení pomníku T.G.Masaryka v Českém Těšíně za "čistě nacionalistickou politiku". Nelze se divit, že starostové měst a obcí tuto současnou agresivní nacionalistickou politiku pana Szymeczka odsuzují (viz stanovisko starosty obce Bystřice Ladislava Olšara). Na dokreslení: v polském Těšíně, přímo u státní hranice, stojí obnovený pomník "Cieszyńskiej Nike", pomník postavený "Legionistom i Obrońcom Ziemi Cieszyńskiej poległym za Polskę". Původní pomník byl odhalen v r. 1934 a měl výrazně protičeskoslovenský akcent. Jeho obnova má znovu protičeský podtext (http://www.zaolzie.org/zaolzie2008/200806/PBI200806.htm). Na štítcích umístěných na podstavci jsou názvy měst a obcí českého Těšínska, včetně Bystřice. Obnovu pomníku město Těšín (polský) nepodpořilo. V projevech při jeho oficiálním odhalení mimo jiné zaznělo, cituji: "Těšíme se na den, kdy na druhé straně Olzy rozkvetou polské květy..." K odhalení pomníku se kriticky se vyjádřily naše zastupitelské úřady ve Varšavě a v Katovicích. Při odhalení pomníku předseda KP J. Szymeczek položil věnec za "Zaolziaky". Takovýto výklad historie nevede k ničemu jinému než ke zmatkům v hlavách našich dětí, protože oficiálně je jim našimi učiteli a rodiči vykládáno něco zcela jiného.

Paní ministryně,
proto jsem znepokojen, a proto jsem také v lednu napsal panu prezidentovi, který mě osobně ubezpečil, že jakékoli pokusy o přepisování historie jsou pro něho nepřijatelné. Proto mě udivuje, že z Vašeho Ministerstva školství jdou peníze na tyto aktivity.
Děkuji za Váš čas.

PhDr. Petr Majer.
Kronikář obce Bystřice